Screeningová vyšetření obecně

autor: Doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.

Návštěva těchto vyšetření bohužel není samozřejmostí. Do screeningu zhoubného nádoru prsů či hrdla děložního se spontánně zapojuje zhruba 40 % žen. A to přestože tato vyšetření jsou plně hrazena ze zdravotního pojištění.

Část žen se vyšetření vyhýbá z obav, že bude nádor odhalen a zbytek života stráví léčbou a znetvořeny chirurgickými zákroky. Tento přístup je velmi nešťastný a nerozumný. Cílem screeningu je zachytit nádor v časném stadiu, tedy tehdy, kdy řešení je ještě možné bez významných vedlejších potíží. Také léčba postupuje. V minulosti znamenalo zachycení karcinomu prsu většinou odstranění celého prsu, což samozřejmě ženy snáší špatně. Dnes časně odhalený karcinom většinou potřebuje pouze odstranění postižené tkáně s malým lemem a kontrolu spádových mízních uzlin v podpaží. Tento výkon mívá velmi dobré estetické výsledky. Pokud je nutný rozsáhlejší výkon, je s odstupem možná rekonstrukce na plastické chirurgii.

Druhá skupina žen nenavštěvuje preventivní vyšetřování díky představě, že jednou už vyšetřeny byly a vše bylo v pořádku. Typické případy nádoru hrdla děložního ve vysokém věku postihují ženy, které navštívily gynekologa naposledy při porodu. Zvolna rostoucí nádor hrdla děložního prorůstá do močového měchýře a konečníku, zničí přirozené přepážky a moč i stolice pak odchází neovlivnitelně pochvou. Přitom takovému konec života znepříjemňujícímu stavu šlo zabránit.

Ze screeningových programů pouze dva, pro karcinom hrdla děložního a pro karcinom prsu, jsou v současnosti opravdu správně organizované. To znamená, že ženy, které je neabsolvují, jsou svojí zdravotní pojišťovnou obeslány. Součástí dobře organizovaného screeningu je také bedlivé kontrolování kvality pracoviště, které vyšetření provádí (cytologické laboratoře, resp. mamografického centra).