Životní příběh

Závažnost některých nemocí si často uvědomíme až ve chvíli, když sami nebo někdo z našich blízkých onemocní a musí bojovat, v mém konkrétním případě, se zhoubným nádorem.

Dnes je mi 36 let, chodím do práce, mám dvě děti (11 a 14 let) a můj život se vrátil do starých kolejí.

Před pěti lety bylo všechno jinak. Diagnostikovali mi rakovinu děložního čípku. Na okamžik, kdy mi můj lékař tento verdikt sdělil, nejde zapomenout. Měla jsem v tu chvíli pocit, že se mi zhroutil celý svět. „To přece nemůže být pravda, co bude s mojí rodinou když…, ne, je to jen zlý sen, ze kterého se za chvíli probudím“, napadalo mě v tu chvíli. Ani povzbudivá slova, že se nádor podařilo odhalit včas a šance na úplné vyléčení jsou proto vysoké, tenkrát nepomáhala.

V předchozích třech letech jsem vynechala preventivní prohlídky u gynekologa a šla jsem na ní až ve chvíli, kdy jsem začala občas po milování krvácet. Dvě vynechané prohlídky mi „vynahradila“ řada dalších vyšetření a operační zákrok, při kterém mi lékaři odstranili dělohu.

Naštěstí se potvrdilo, že nádor byl skutečně objeven v raném stádiu, nemusela jsem proto podstoupit chemoterapii ani ozařování. Po třech měsících rekonvalescence jsem se začala znovu vracet do života a prožívat radosti i běžné životní starosti se svou rodinou. Jen k lékařům teď chodím častěji než dříve, žádnou kontrolu ani preventivní vyšetření už totiž nevynechám.

Ráda jsem využila příležitosti podělit se o svou zkušenost i s vámi, poučila jsem se, že i nepatrné příznaky onemocnění se nemají podceňovat, že preventivní prohlídka může Vám i Vašim blízkým ušetřit mnoho těžkých chvil a často, kdoví, třeba dokonce zachránit život…

Petra, 36 let

Máte i Vy příběh, se kterým byste se chtěla podělit? Chcete poradit ostatním, jak se vyrovnat s diagnózou? Překonala jste těžkou nemoc a chcete povzbudit ty, které s ní ještě bojují? Pošlete nám Váš příběh na ladyplus@zdravi.cz!